Stanovy VIZE 2014

Článek 1: Základní ustanovení
VIZE 2014 (dále jen „strana") je politickou stranou ve smyslu zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, v platném znění. Strana působí v České republice a jejím sídlem je Seifertova 39, 130 00 Praha 3.

Článek 2: Programové zásady a cíle
Cílem strany je budování prosperujícího a otevřeného státu sebevědomých občanů. Státu s průhledným, srozumitelným a vymahatelným právem. Státu, v němž mají občané důvěru v politiku. Státu, jenž respektuje svobodu jednotlivce a dává lidem prostor pro rozvoj. Státu, v němž jednotlivec v rámci svých svobodných rozhodnutí přejímá odpovědnost za rodinu a obec. Státu, v němž funguje spravedlivá solidarita silnějších vůči slabším.

Článek 3: Členství
1. Členem strany může být občan České republiky starší 18 let, který je plně způsobilý k právním úkonům a není členem jiné politické strany nebo politického hnutí.
2. K přijetí za člena dochází na základě přihlášky do strany, kterou žadatel o členství podává osobně zástupci místního klubu, příslušného kraje či vedení strany nebo poštou na adrese centrální kanceláře strany. O přijetí za člena, včetně jeho příslušnosti ke konkrétnímu místnímu klubu, či zamítnutí přihlášky, rozhoduje výkonná rada na návrh příslušné krajské rady. Výkonná rada se vyjadřuje i k těm členským přihláškám, které příslušná krajská rada nedoporučí výkonné radě ke schválení. Podrobnosti stanoví vnitřní předpis strany.
3. Člen může náležet pouze k jednomu místnímu klubu, členství vzniká po rozhodnutí o přijetí za člena dnem zaplacení členského příspěvku. Člen je zpravidla členem toho místního klubu, v jehož místě má trvalé bydliště. Výjimku z tohoto pravidla lze učinit v odůvodněných případech a se souhlasem místního klubu, jehož chce být člen členem, ačkoliv není ve stejném místě jako místo trvalého pobytu člena.
4. Člen může požádat o přestup do jiného místního klubu. S tímto přestupem musí souhlasit klub, do kterého člen přestupuje.
5. Členství ve straně zaniká:
a) smrtí nebo prohlášením za mrtvého,
b) písemným prohlášením o vystoupení ze strany s uvedením dne ukončení členství odeslaným buď poštou na adresu centrální kanceláře, případně elektronickou poštou na elektronickou adresu centrální kanceláře; členství nelze ukončit se zpětnou platností,
c) zbavením či omezením způsobilosti k právním úkonům,
d) vstupem do jiné politické strany nebo hnutí,
e) přijetím kandidatury na volební kandidátce jiného subjektu bez souhlasu výkonné rady,
f) nezaplacením členského příspěvku po datu splatnosti
6. Členství ve straně může být pozastaveno výkonnou radou strany na základě písemné žádosti člena.

Článek 4: Práva člena
Člen strany má právo:
1. účastnit se jednání místního klubu, jehož je členem,
2. volit a být volen do funkcí ve straně v souladu s ostatními články stanov; členem orgánu strany může být jen člen strany,
3. navrhovat kandidáty pro volby dle příslušné vnitrostranické normy,
4. být informován o činnosti strany a o usneseních stranických orgánů týkajících se jeho osoby a činnosti,
5. předkládat všem stranickým orgánům náměty, stížnosti a připomínky.

Článek 5: Povinnosti člena
Člen strany je povinen:
1. prosazovat cíle strany a podílet se na plnění programu strany,
2. řídit se stanovami a vnitřními předpisy, které jsou k dispozici členům strany,
3. plnit usnesení a rozhodnutí stranických orgánů,
4. platit stanovené členské příspěvky.

Článek 6: Členské sankce
1. Členskou sankcí je pozastavení členství nebo vyloučení ze strany.
2. O stranické sankci rozhoduje výkonná rada.
3. Rozhodnutí o členské sankci s odůvodněním musí být vydáno písemně a členu doručeno. Za doručení se považuje odeslání rozhodnutí poštou, případně elektronicky na adresu člena. Proti rozhodnutí se lze do 15 dnů od doručení odvolat ke kontrolní a rozhodčí komisi. Odvolání nemá odkladný účinek.
4. Vyloučit člena ze strany lze pro:
a) porušení stanov,
b) zanedbávání základních členských povinností,
c) porušení povinností při hospodaření s majetkem strany,
d) spáchání trestného činu, pro který byl pravomocně odsouzen,
e) zneužití stranické nebo veřejné funkce,
f) jednání, které poškozuje stranu,
g) uvedení nepravdivých údajů nebo zamlčení povinných údajů v přihlášce do strany.

Článek 7: Registrovaní příznivci strany
1. Jako příznivec stran může být zaregistrován každý, kdo není členem jiné politické strany či hnutí a kdo podporuje programové cíle strany, a to na základě vyplnění formuláře o registraci a zaplacením stanoveného příspěvku.
2. Příznivci strany nejsou členy strany ve smyslu zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.
3. Příznivci strany mohou podávat návrhy orgánům strany, účastnit se diskusních setkání, mohou být delegováni do odborných komisí.

Článek 8: Organizační struktura strany
1. Organizační struktura strany je třístupňová - místní, krajská a republiková.
2. Místní klub
a) Pravomocí místního klubu, kromě dalšího, je aplikování principů a programových cílů na místní úrovni.
b) Místní klub má nejméně tři členy.
c) Výkonným orgánem místního klubu je jeho předseda, který je volen na dva roky místním sněmem, a to prostou většinou hlasů přítomných členů. Stejným způsobem jsou voleni i delegáti z místních klubů do příslušného krajského sněmu a republikového sněmu.
d) Výkonným orgánem místního klubu, který má více než dvanáct členů, je místní rada. Je volena z členů místního klubu na místním sněmu. Je tříčlenná (předseda a dva místopředsedové) a je volena prostou většinou hlasů přítomných členů.
e) Nejvyšším orgánem místního klubu je místní sněm. O místu a době konání místního sněmu rozhoduje předseda místního klubu. O konání místního sněmu se členové místního klubu musí dozvědět ve lhůtě minimálně 15 dnů před datem konání místního sněmu.

3. Krajská organizace
a) Pravomocí krajské organizace, kromě dalšího, je prostřednictvím svých orgánů aplikovat principy a programové cíle na úrovni kraje.
b) Krajská organizace sdružuje místní kluby v kraji. Místní příslušnost místního klubu ke krajské organizaci je dána hranicí územního obvodu kraje.
c) Krajská organizace má nejméně sedm členů.
d) Krajská organizace se schází podle svého uvážení, nejméně však jednou za rok na krajském sněmu. Ten svolává předseda krajské rady a o jeho konání se předsedové místních klubů musí dozvědět ve lhůtě minimálně 20 dnů před datem konání krajského sněmu. Krajský sněm musí být svolán do 60 dnů, požádají-li o to místní kluby reprezentující minimálně 1/3 členské základny příslušného kraje.
e) Výkonným orgánem kraje je krajská rada. Je volena z delegátů místních klubů na krajském sněmu. Je minimálně tříčlenná a maximálně pětičlenná a je volena prostou většinou hlasů přítomných delegátů.
f) Nejvyšším orgánem kraje je krajský sněm, který je shromážděním delegátů vzešlých z místních klubů. Delegáti do krajského sněmu se volí v místních klubech na početním principu tak, že za každé tři členy stanoví místní klub jednoho delegáta. Delegátem krajského sněmu s hlasovacím právem může být pouze člen strany, který má splněny povinnosti určené stanovami a je členem strany nejméně tři měsíce. Každý delegát sněmu má pouze jeden hlas.
g) Předseda krajské rady je nejvyšším představitelem strany v rámci kraje, je volen na krajském sněmu jako první, a to prostou většinou hlasů přítomných delegátů krajského sněmu. Svým zvolením se stává automaticky členem krajské rady a členem republikové rady strany. Dále jsou shodně voleni i zbývající dva až čtyři členové krajské rady. Krajská rada ze svého středu zvolí prostou většinou hlasů svých členů také místopředsedu krajské rady, který se stává automaticky náhradníkem za předsedu krajské rady v republikové radě.
h) Krajský sněm volí z delegátů dva zapisovatele. Zapisovatelé svým podpisem ověří, spolu s nově zvolenými členy krajské rady, usnesení krajského sněmu.
i) Každý delegát krajského sněmu má pouze jeden hlas.
j) Volební období všech krajských funkcí je čtyřleté.
k) Kumulace funkce zapisovatele krajského sněmu a člena krajské rady není možná.
4. Republikové orgány
Volební období všech republikových orgánů je čtyřleté.
4.1. Republikový sněm
a) Nejvyšším orgánem strany je republikový sněm. Republikovému sněmu náleží, kromě dalšího, zejména rozhodnutí o změně programových cílů, změně a schvalování stanov, přijetí nebo změna organizačního řádu, volby orgánů a další činnosti, které si sněm pro sebe vymíní.
b) Republikový sněm je tvořen delegáty z řad místních klubů. Delegátem republikového sněmu s hlasovacím právem může být pouze člen strany, který má splněny povinnosti určené stanovami a je členem strany nejméně tři měsíce. Počet delegátů republikového sněmu z každé jednotlivé krajské organizace bude vypočítán dle klíče stanoveného předsednictvem strany.
c) Usnesení přijímá republikový sněm nadpoloviční většinou přítomných delegátů. V případě, že je na sněmu přítomno méně než 50% pozvaných delegátů, sněm se zahájí o 1 hodinu později, než bylo příslušným orgánem strany rozhodnuto. Nedostaví-li se na sněm ani poté nejméně 50% pozvaných delegátů, je sněm usnášeníschopný s počtem přítomných delegátů.
d) Každý delegát sněmu má pouze jeden hlas.
e) Republikový sněm se schází minimálně jednou za dva roky na základě výzvy předsednictva strany či výkonné rady, nebo žádosti nejméně 1/3 všech členů strany, doručené předsednictvu strany, a to do 90 dnů. Hostem sněmu může být každý člen strany.
f) Na návrh svolavatele republikového sněmu volí sněm ze svých delegátů pro řádný chod nejdříve předsedajícího sněmu, minimálně dva skrutátory, dva ověřovatele, dva zapisovatele a tři členy volební komise.
g) Na návrhy delegátů republikového sněmu volí sněm ze svých delegátů předsedu strany, který se zvolením automaticky stává členem předsednictva, výkonné rady a republikové rady.
h) Na návrh nově zvoleného předsedy volí sněm ze svých delegátů prvního místopředsedu strany, který se zvolením automaticky stává členem předsednictva, výkonné rady a republikové rady.
i) Na návrhy delegátů volí republikový sněm ze svých delegátů poté tři řadové místopředsedy strany, kteří se zvolením automaticky stávají členy předsednictva, výkonné rady a republikové rady.
j) Na návrhy delegátů republikového sněmu volí sněm ze svých delegátů poté předsedu kontrolní a rozhodčí komise strany a dva její členy.
k) Kumulace funkcí v rámci republikového sněmu je možná jen do úrovně dvou funkcí.
l) Usnesení republikového sněmu vlastnoručním podpisem ověří zapisovatelé, ověřovatelé a všichni nově zvolení členové předsednictva strany.

4.2. Předsednictvo
Předsednictvo je statutárním orgánem strany. Tvoří ho předseda, první místopředseda a tři řadoví místopředsedové.
Předsednictvo strany zejména
a) řídí stranu v době mezi republikovými sněmy,
b) řídí výkonnou radu a zadává jí úkoly,
c) předkládá výkonné radě návrh ročního rozpočtu a výroční finanční zprávu,
d) schvaluje vnitřní předpisy strany,
e) schvaluje kandidátní listiny.
Předseda zejména
a) stojí v čele předsednictva a strany jako celku,
b) svolává předsednictvo strany, výkonnou radu, republikovou radu a na pokyn předsednictva či výkonné rady také republikový sněm,
c) je oprávněn účastnit se jednání všech orgánů strany,
d) jmenuje a odvolává manažera centrální kanceláře,
e) v případě potřeby svolává mimořádný krajský sněm.

První místopředseda zejména
a) zastupuje předsedu strany,
b) je členem předsednictva strany, výkonné rady a republikové rady,
c) přebírá pravomoci předsedy v případě, že mandát předsedy zanikne před koncem řádného funkčního období,
d) je oprávněn účastnit se jednání všech orgánů strany,
e) vykonává funkce na základě pověření předsedou strany.

Řadoví místopředsedové zejména
a) zastupují předsedu a prvního místopředsedu strany ve stanoveném pořadí,
b) jsou členy předsednictva strany, výkonné rady a republikové rady,
c) jsou oprávněni účastnit se jednání všech orgánů strany,
d) vykonávají funkce na základě pověření předsedou strany.

Předsednictvo je usnášeníschopné, pokud jsou na jednání přítomni nejméně 3 jeho členové.

4.3. Výkonná rada
Výkonná rada je výkonným orgánem strany. Tvoří ji předseda, první místopředseda, tři řadoví místopředsedové a čtyři další členové výkonné rady zvolení republikovou radou.
Výkonná rada zejména
a) realizuje usnesení předsednictva,
b) rozhoduje o přijímání nových členů na základě podaných přihlášek,
c) schvaluje výši členského příspěvku na aktuální rok,
d) schvaluje snížení členského příspěvku,
e) schvaluje výši příspěvku příznivce strany,
f) v odůvodněném případě pozastavuje činnost místního klubu; kompetence orgánů příslušného místního klubu, který má pozastavenou činnost, přejímá krajská rada.
Jednání výkonné rady svolává předseda nebo první místopředseda. Program jednání a usnesení výkonné rady se schvaluje na návrh předsedy nebo prvního místopředsedy nadpoloviční většinou hlasů přítomných. Výkonná rada je usnášeníschopná, pokud jsou na jednání přítomny nejméně 2/3 jejích členů.

4.4. Republiková rada
Republiková rada je poradní a odborný orgán strany. Je maximálně dvacetičlenná, tvoří ji předseda, první místopředseda, další tři řadoví místopředsedové, předsedové (nebo místopředsedové) krajských rad a předseda kontrolní a rozhodčí komise.
Republiková rada zejména
a) volí ze svých členů (vyjma předsedy kontrolní a rozhodčí komise) čtyři své zástupce do výkonné rady strany s tím, že jedním z těchto čtyř se automaticky stává představitel kraje s nejvyšším počtem členů,
b) řídí činnost odborných komisí,
c) vypracovává dokumenty konkretizující programové cíle strany pro potřeby republikového sněmu nebo výkonné rady,
d) obsazuje členy do odborných komisí.
Jednání republikové rady svolává předseda nebo první místopředseda. Program jednání a usnesení republikové rady se schvaluje na návrh předsedy nebo prvního místopředsedy nadpoloviční většinou hlasů přítomných. Republiková rada je usnášeníschopná, pokud jsou na jednání přítomny nejméně 2/3 jejich členů.

5. Statutární orgán
a) Právní subjektivitu má strana jako celek. Podepisování a jednání za stranu se děje tak, že k názvu strany připojí své jméno a podpis samostatně předseda strany, s vyjádřením funkce, nebo samostatně první místopředseda s vyjádřením své funkce. Výjimkou z předchozího je jednotlivá finanční operace v hodnotě nad 100.000,- Kč. U těchto je nutný podpis předsedy nebo prvního místopředsedy a jednoho jiného člena předsednictva.
b) Předseda strany a první místopředseda se mohou nechat zastoupit na základě písemné plné moci.
c) Za příslušný orgán strany politicky jedná v rámci náplně činnosti příslušný předseda místního klubu nebo předseda krajské rady, vždy s uvedením jména a funkce včetně uvedení orgánu, za který jedná. Pro všechny hospodářské závazky je nutná kontrasignace statutárním orgánem strany, jinak se o jednání strany nejedná.

6. Kontrolní a rozhodčí komise
a) Kontrolní a rozhodčí komise je kontrolním a odvolacím orgánem strany, dohlíží na hospodaření strany a dodržování obecně závazných předpisů a stanov. Odpovídá také za závazný výklad stanov a rozhoduje ve sporech mezi členy navzájem. V případě nedodržování stanov určitým orgánem je komise oprávněna svolat nadřazený orgán. Rozhodnutí kontrolní a rozhodčí komise je konečné.
b) Činnost komise řídí předseda kontrolní a rozhodčí komise, zvolený republikovým sněmem.
c) Předseda kontrolní a rozhodčí komise spolu s předsednictvem na důkaz jejich souhlasu společně podepisují „ Výroční finanční zprávu o hospodaření strany".
d) Předseda kontrolní a rozhodčí komise je oprávněn nahlížet do účetnictví strany a požadovat vysvětlení nebo doložení jednotlivých účetních nebo finančních operací. Republikovému sněmu předkládá zprávu o kontrole.
e) Členové kontrolní a rozhodčí komise nesmějí vykonávat žádnou další funkci ve straně ani nesmějí být zaměstnanci strany nebo v obdobném smluvním vztahu.

Článek 9: Právní postavení a majetek strany
1. Samostatnou právní subjektivitu má strana jako celek, reprezentovaná předsednictvem strany. O způsobu nakládání s majetkem strany rozhoduje předsednictvo strany, dále podle stanov a obecně závazných předpisů. Za hospodaření s majetkem a finančními prostředky odpovídá předsednictvo strany. Majetek strany tvoří hmotné věci a finanční prostředky získané z členských příspěvků, z darů a odkazů a z ostatních zákonných příjmů a výnosů.
2. Hospodaření strany prověřuje nejméně jedenkrát ročně kontrolní a rozhodčí komise.
3. Členský příspěvek platí každý člen strany na bankovní účet strany. Zaplacení členského příspěvku jiným způsobem je nepřípustné. Členské příspěvky se používají především na úhradu nákladů spojených s provozem strany a s její prezentací.
4. Členský příspěvek hradí člen strany vždy najednou za kalendářní rok. Výši členského příspěvku určuje výkonná rada a oznámí ji nejpozději do konce předchozího kalendářního roku. Členský příspěvek je u nových členů splatný vždy do desíti pracovních dnů ode oznámení výkonné rady o přijetí za člena strany. U stávajících členů je členský příspěvek splatný do 31. 03. každého roku. Okamžikem nezaplacení členského příspěvku automaticky dochází k pozastavení členství, které se projeví pozastavením výkonu všech funkcí a ztrátou hlasovacího práva. Nedojde-li k zaplacení členského příspěvku ani v náhradím termínu, který stanoví předseda, členství ve straně automaticky zaniká. Po zániku členství je možné o členství ve straně požádat nejdříve za šest měsíců po zániku členství. Dojde-li k zániku členství, nemá člen nárok na vrácení členského příspěvku.
5. Dary, příspěvky a veškeré příjmy jsou přijímány výhradně centrálně. O rozdělení na jednotlivé stupně organizační struktury rozhoduje předsednictvo strany.
6. Strana může mít mimo hlavního bankovního účtu též tzv. podúčty na úrovni krajské rady, kde za hospodaření s majetkem a finančními prostředky odpovídá zvolený předseda příslušné krajské rady.

Článek 10: Vztahy mezi orgány
1. Usnesení vyššího stranického orgánu jsou závazná pro stranické orgány jemu podřízené a musí jimi být plněna. Vyšší stranické orgány mohou rozhodnout o svolání orgánů nižších.
2. Vyšší stranický orgán je v odůvodněných případech na stanovenou dobu oprávněn převzít kompetence nižšího orgánu. Za odůvodněný případ se považuje dlouhodobá neusnášeníschopnost orgánu nebo déle trvající spory mezi členy orgánu.

Článek 11: Nutné změny stanov
Výkonná rada může změnit stanovy strany, s výjimkou čl. 8, bod 4.1 Republikový sněm. Změna musí být schválena dvoutřetinovou většinou všech členů výkonné rady. Tato změna podléhá dodatečnému schválení nejbližším republikovým sněmem.

Článek 12: Zrušení strany
1. Strana se může zrušit vlastním rozhodnutím, a to dobrovolným rozpuštěním, sloučením s jinou stranou nebo hnutím, nebo přeměnou na občanské sdružení. Strana může být zrušena i jinak, stanoví-li tak zákon.
2. Nepřejde-li majetek zrušené strany na právního nástupce nebo na stát, nabídne likvidátor majetkový zůstatek veřejně prospěšné společnosti, nadaci nebo nadačnímu fondu.
Článek 13: Přechodná a závěrečná ustanovení
1. První krajský sněm jednotlivých krajů svolává předseda strany. V případě prvního krajského sněmu neplatí pro delegáta podmínka tříměsíční lhůty členství ve straně.
2. Do doby vzniku příslušné krajské rady volí zástupce kraje do republikové rady předsednictvo strany.
3. Do doby vzniku plnohodnotné republikové rady volí zástupce krajů do výkonné rady předsednictvo strany.